Co si přejeme...

Dostatek peněz pro život? Partnera? Zdraví? Zhubnout? Zestárnout ve vlastní rodině? Být spokojená a šťastná?

Přeji si, aby se lidé

zbavili závisti, nenávisti, podvodů, amorálnosti, aby se opět vrátila úcta ke starým lidem a autoritám, aby mladí lidé více četli a vzdělávali se, a měli samostatné myšlení, aby se nekopalo do slabých a bezmocných, aby nebyly třídní rozdíly a to propastné, aby měl každý svůj domov a co jíst, nemocní, aby byli v péči dobrých lékařů, lékaři, aby neměli zbytečnou byrokracii a věnovali se jen pacientům, aby lidé byli přátelští a věřili si...

.Jéé, já bych si toho přála hoodně a ještě víc... A Vy?


Důvodem proč hodně lidí nedosáhlo v životě úspěchů je ten, že když jim štěstí klepalo na dveře, byli venku na zahradě a hledali čtyřlístek pro štěstí. Přeji vám krásnou jarní pohodu a to štěstí hlavně ve vás!

Všichni toužíme po štěstí. Ale když se vydáme na cestu, klopýtáme ve tmě. Riskujeme, že si spleteme směr nebo, že dokonce půjdeme na opačnou stranu.

Ba co víc, pokud po chybné cestě postupujeme dále, můžeme se svému cíli ještě více vzdálit. Čím více se tedy snažíme štěstí nalézt, tím obtížněji k němu dospíváme.

Přeji vám - vlastně nám, abychom to štěstí jednou našli a dohonili....



Šťastný svátek matek

Dopis matky pro dceru:

"Má drahá holčičko, v těchto dnech, kdy vidíš, jak stárnu, bych tě chtěla poprosit, abys byla trpělivá, a především, aby ses pokusila porozumět tomu, čím si procházím. Pokud při našem rozhovoru opakuji tisíckrát tu samou věc, nepřerušuj mě prosím slovy "Vždyť jsi mi to říkala před chvíli"...jen mě prosím poslouchej. Pokus si vzpomenout na časy, kdy jsi byla malá a já ti mohla číst každou noc tu samou pohádku před spaním. Když se nechci jít koupat, nebuď zlá a nebraň mi. Vzpomínáš si, jak jsem se musela honit za tebou, když ses vymlouvala, abych tě přiměla se osprchovat, když jsi byla ještě malá? Když vidíš, jak jsem ignorující vůči novým technologiím, dej mi prosím čas, abych se s tím naučila pracovat, a nedívej se na mě tím svým způsobem... pamatuj, zlatíčko, že jsem tě trpělivě učila dělat mnoho věcí jako slušně jíst, oblékat se, česat si vlasy a vypořádávat se každý den s životními zkouškami...
V tomto období, kdy vidíš, jak stárnu, tě žádám, abys byla trpělivá a aby ses hlavně pokusila porozumět, čím si procházím. Pokud někdy ztratím nit a nevím, o čem jsem mluvila, dej mi prosím čas, abych si mohla vzpomenout, a pokud to nedokážu, nebuď nervózní, netrpělivá ani arogantní. Jen věz ve svém srdci, že nejdůležitější věcí je pro mě být s tebou. A když mi mé staré, unavené nohy nedovolují, abych se pohybovala tak rychle jako dříve, podej mi svou ruku stejným způsobem, jakým jsem ti já podávala tu svou, když ses poprvé učila chodit.
Až přijde můj čas, nebuď smutná... jen buď se mnou a rozuměj mi, až se dostanu na konec svého života s láskou. Budu opatrovat a děkovat za ten dar času a radosti, které jsme spolu mohly sdílet. S velkým úsměvem a ohromnou láskou, kterou jsem pro tebe vždy měla, chci jen prostě říct, že tě miluji... Tvoje máma ♥

Vzpomínám na r. 2009, design webu mi víc vyhovoval, škoda.


Ale proč, co bylo tak fajn? Všechno. Měla jsem tam dva weby a v pohodě jsem si své osobní stránky editovala.


Na panelu jsem měla i návštěvní knihu a ikonu webu k výměně...